Uz ani nevim koho to napadlo, ale nejak se o tom povidalo a najednou termin a jelo se :) Vyber padl na ferraty v rakouskem Dachsteinu, konkretne Donnerkogel Intersport klettersteig coz je trasa znacena obtiznosti C/D. Vyrazili jsme na dva dny s tim, ze jeden den si uzijem ferraty a druhy den si udelame vylet lanovkou na nejvyssi vrchol v okoli a odlovime na nem kes Dachstein Skywalk. To byl nas plan. Nakonec dopadlo vsechno uplne jinak a nastesti i dobre a lip nez bylo planovano :) Zacalo to tak, ze jsem prvni den tak uplne netrefili spravne misto, ktere jsme potrebovali a mohli vystoupat lanovkou na kes Skywalk. A protoze jsme prijeli docela pozde a na spravne misto by to bylo tak jeste 70km, coz uz bychom nestihali ani posledni lanovku nahoru, byl plan prehodnocen a dny jsme prohodili, coz znamena, ze hned ted vyrazime jeste na ferraty a vyhlidku s kesi nechame na druhy den pekne na pohodu a zadny casovy stres. A tak jsme to tedy udelali. A udelali jsme dobre, protoze druhy den cely proprsel a v desti to neni na skaly uplne nejvhodnejsi, takze kdyby bylo podle puvodniho planu, tak na ferraty by vubec nedoslo :-( nahoda nam pomohla a zdokonalila plan :)
Dorazili jsme na misto parkovani pod horou Donnerkogel u jezera Vorderer Gosausee. Cestu nahoru k zacatku ferrat jsme si zkratili lanovkou, hlavne kvuli casove uspore, uz tak jsme na tom nebyli casove zrovna moc dobre. Ferraty jsme si uzili do sytosti a kdyz jsme skoncili, bylo neco kolem pul devate, takze uz se smrakalo a nebylo moc videt, o to zajimavejsi byla cesta dolu, samozrejme, ze uz zadna lanovka nejela, takze az dolu hezky pesky. Na vrcholu jsme vypili skoro vsechnu vodu, a tak jsme celou cestu nedockave vyhlizeli chatu, ktera byla zhruba v polovine sestupove cesty. A to jsme si jeste nebyli jisti, ze bude otevreno, ale Raptis nas ujistoval, ze jo, ze tady maji nonstop :) nastesti mel pravdu a i kdyz jsme nakoukli dovnitr a bylo vsude zhasnuto, za chvili se priritil hospodsky a zval nas dal. Natocil nam radlera a ten do nas zasycel jedna dve a hned jakoby se cloveku vlila energie do zil :) nakonec nas jeste pan vycepni pozval na panaka jakesi rakouske palenky z jehlici jedle a nebyla spatna. Zaplatili jsme a vydali se na druhou polovinu cesty dolu k autu. Nalada byla vesela ozivena radlerem, za to cesta dolu byla nekonecna. Lehce pred pulnoci jsme dorazili konecne k autu a jeli hledat nejake misto u vody na prespani ;)
Cesta tam
A cesta zpet
- vice fotek naleznete zde
Žádné komentáře:
Okomentovat